Jakou bych si koupil koloběžku? 2.díl

21. ledna 2014 | Milouš NaKolobce.cz | « Zpět na seznam článků

Týden jsme vás nechali čekat, než jsme připravili tento druhý díl. Nebylo záměrem to tak natahovat, ale celý článek byl na publikování moc dlouhý. První díl seriálu si můžete přečíst zde.

Chci koupit koloběžku jen do města
Na začátek bych se sám sebe zeptal, zda jsem si tím opravdu jistý. V případě, že byste rádi skládací koloběžku, anebo pro začátek něco levného, najdete odpovědi níže, v dalších otázkách.

Jak už padlo v prvním dílu, začínal jsem na Mibo Crazy. To ještě v dobách, kdy se nakopávání do nábojů moc neřešilo, takže když jsem se pak prvně projel na K-Bike K7, hned jsem se do ní zamiloval. V rozhovoru s jejich stavitelem Petrem Vavrušou se o ní sice dočtete, že je stavěna pro ženy, ale já bych přesto šel do ní. Nebudu ji zde nějak extra vychvalovat, to už za mě udělal Petr Lindner na již zmiňovaném webu Priblizovadla.cz.

KBike si rád hraje s prototypy
KBike si rád hraje s prototypy

Mib Crazy od té doby prošla dost velkým vývojem, už se na ní nenakopnete a pokud máte něco kil nad běžný standard, kupte si jí, neb mibácké rámy vydrží vše. Vždy, když k nám do půjčovny dojede někdo, kdo má stovku a ještě třeba dvacet kilo navrch, stavíme je na Miba. A jako bonus kupujete koloběžky, které jsou obě stavěné i na menší výlety. Anebo dle vaší postavy a nátury i na ty větší. My na Crazynách něco najezdili.

Miloušova první koloběžka
Miloušova první koloběžka

A co pokud bych měl mít jen jednu koloběžku, ale zároveň bych ji chtěl skládat do kufru auta?
To je jednoduché. Na našem trhu není nic jiného než MIBO Master. Pokud tedy pominu všechny kolobky, co se dají dát do vaku díky sklopení či sundání řídítek. Vím, že spousta lidí kolobkám Mibo vytýká, že na to, že jsou skládací, jsou pěkně těžké. Já na to rád odpovídám, že zlomené Mibo jsem ještě nikdy neviděl. Ideální, kdyby byly třeba dvě verze, jedna s nosností klidně jen do 80 kg, odlehčená pro ženy a druhá klasická s nosností 150 kg. Ale to už jsem moc zabloudil od tématu, nadpis článku není „Rady výrobcům“. Ten článek ale psát nechci, vím, že co koloběžkář, to originální pohled na věc a myslím, že výrobci těch názorů na různé úpravy dostávají až až. Každopádně když skládačka na nafukovacích kolech, tak jedině Mibo Mastr.

Skládací MIBO Master
Skládací MIBO Master

Původně jsem se chtěl zamýšlet jen nad koloběžkami s nafukovacími koly. Ale tahle otázka si přímo sama říká, že je třeba zmínit i koloběžky skládací na tvrdých kolečkách jako je třeba Micro Black. Tu mám hodně rád. Pokud nechcete jezdit po rozbitých cestách, ve vašem městě není moc dlažebních kostek, takzvaných kočičích hlav a nepotřebujete pořádné brzdy, jděte do ní. A proč si nekoupit rovnou Micro Flex Air 200 mm? Dle mého ta nafukovací kola, o které se musíte starat, hustit je a můžete mít defekt, ke kolobkám tohoto typu nepatří.

Začínám, nemám peníze a o koloběžku za pět tisíc bych se venku na ulici bál
Možná bych si teď měl na webu přečíst dvacet důvodů, proč je lepší si našetřit na lepší kolobku. Jenže já ji chci parkovat ve městě někde u sloupu poměrně často. A výlety jezdit nehodlám.

Tuhle situaci znám moc dobře a vždy mě baví to, že jsou lidé, kteří si koupí drahé kolo, které si dají doma do obýváku a chlubí se návštěvám, jaký že to mají stroj. A pak jsou ti, co na kole z bazaru vyrazí do Asie. Já fandím těm druhým. A proto ani u výběru takovéto kolobky nebudu říkat, že to nejde.

Otázka je, co je to levná koloběžka. Já tuto hranici nastavím na cenu někde kolem dvou a půl tisíc. Pokud máte méně, kupte si tu, co zde zmíním, někde v bazaru. Nechci hanit žádné značky, ale vím, že se kolem dvou tisíc dají koupit kolobky nové. Jenže mají tak vysoký podvozek, že je ideální jezdit kolem obrubníků, jinak se pekelně nadřete. Jedna paní, co u nás brala Kostku, na takové z obchoďáku začínala a říkala jí pojízdný posilovací stroj. A měla recht.

Má volba v tomto případě je koloběžka Yedoo City či její levnější sourozenec Yedoo Four. Do města na popojíždění ideál. Má svoje mouchy, třeba obyčejné pláště, takže je moc nenapumpujete, ale jezdí, nenadřete se na ní nijak extra. A brzdy také nejsou zlé. Snad by se jen dalo polemizovat o tom, zda ji někdo ukradne či nikoliv. Vypadá dobře, takže ji možná zloděj někde odstřihne od plotu raději než kolobku za deset tisíc, nerozezná kvalitu. Jediná její nevýhoda je, že jí na netu koupíte sice poměrně levně, ale pozor, často také rozebranou v krabici. A aby opravdu dobře sloužila, je třeba, aby ji složil nějaký profík či kutil, co umí centrovat kola a seřídit brzdy. Pak vás ve štychu rozhodně nenechá.

Koloběžky YEDOO
Koloběžky YEDOO

1. DÍL: První díl jsme se věnovali koloběžkám všeobecně a hlavně byla zodpovězena základní otázka „Kdybych si mohl koupit jednu jedinou koloběžku, jaká by to byla?“.

3. DÍL: Poslední díl bude věnovaný koloběžkách na delší cesty, silnici a downhill.



Přidat nový komentář | « Nahoru | « Zpět na seznam článků

Komentáře: